Novoroční předsevzetí 2. 1. 2009

Zdravím a přeji vše nej do nového roku... Po dlouhé době opět zápisek na blog. Tentokrát se nebudu vymlouvat, proč že jsem to nic dlouho nenapsal - řeknu to na rovinu: měl jsem jiné zájmy a tak jsem se na to prostě vysral. Za tu dobu se udála spousta věcí, takže hezky postupně.

Říká se " jak na Nový rok, tak po celý rok," a to je důvod, proč píšu tenhle příspěvek. Za 12 dní totiž letím poprvé do USA a slíbil jsem pár zvědavým lidem, že jim budu podávat pravidelně zprávy - no a přeci jim nebudu v době internetu telefonovat nebo snad posílat dopisy. Ale nepředbíhejme, o cestě do USA ještě napíšu - těď souhrn toho nejzajímavějšího od posledního zápisku.

Poslední příspěvek je z dubna 2008, to jsem změnil pracovní pozici v rámci firmy. Z webmastera jsem přeskočil na produktového manažera. Práce byla náročnější, ale rozmanitější a zábavnější. Po cca půl roce jsem si řekl, že jsem ještě moc mladý na to, abych pořád pracoval. Poté co jsem objevil na internetu server CouchSurfing (o tom také někdy příště), jsem si řekl, že bych se mohl podívat do světa. Dokud to je možné, všichni totiž říkají, že čím budu starší, bude to složitější - já jim sice moc nevěřím, ale alespoň jednou jsem dal na jejich rady. Navíc se naskytla ještě jedna speciální příležitost - jedna rodinná známá se přestěhovala do Kanady, takže tam bych se mohl také v rámci cestování podívat. Rozhodl jsem se tedy podat výpověď a ukončit tak kariéru v Seznamu.

Skončil jsem na začátku října. Z Prahy jsem se přesunul zpět do Žatce, kde jsem vyrůstal a pobývá tam víceméně zbytek rodiny. Po pár týdnech nic nedělání jsem si začal zvykat na nicnedělání. Řekl jsem si tedy, že si ještě chvíli před cestováním odpočinu.





Když jsem se šel přihlásit na Úřad práce, potkal jsem po cestě auto s nápisem "Prodám za 6 000,- Kč." Zamával jsem tedy na chlapa tmavší pleti uvniř a zeptal jsem se, zda je možné si dnes auto vyzkoušet. Odpoledne jsem k nim zašel domů. Klasická cikánská rodina. Bydleli v panelákovém bytě a u nich doma byla právě spousta bratranců, sestřenic a jiných příbuzných. Zrovna si koupili Peugeot 206cc za 300 000, tak se rozhodli prodat svoje staré přibližovadlo. Jednalo se o '91 Opel Astra 1.6 modré barvy. Auto zvenku otlučený snad ze všech stran, ale motorově v dobrém stavu - takže ještě ten den jsem ho měl za 5 500,- přepsané na sebe. Moje první vlastní auto - hurá. Kamarád Radomír si zrovna před nedávnem koupil '91 Opel Kadett za desítku.

Posléze jsem se tedy začal aktivně věnovat odpočinku. Abych vás už dále nezatěžoval, tak jen co jsem dělal ve zkratce.

• sledování filmů a seriálů - zkouknul jsem dost filmů a seriálů, ze seriálů mě zaujalo anglické Hustle


• opravy a úpravy na autě - auto sice jezdilo, ale bezúdržbové zdaleka nebylo, a tak jsem vyměnil sezení u počítače za ležení pod autem a hrabáním se pod haupnou


• svářečský kurs - v rámci možnosti rekvalifikace na Úřadu práce jsem se dobrovolně zúčastnil 3-týdenního svářečského kursu - zajímavá zkušenost a zajímaví lidé (16ti letý feťák, kterýho vyhodili ze školy i z práce - kurs bezdůvodně těsně před zkouškami opustil, dále třeba cikán, kterýmu se zabodl hřebík do oka, když řezal na cirkulárce a tak kurs nedokončil, protože mu to prý nedělalo dobře na oči a další)


• několika denní výlet Astrou do Německa a do Polska - Německo = klasika: milí lidé, pěkný silnice, všechno dokonale upravený - Polsko = drsný, ale hezká příroda - o tom někdy příště

No, sice to zdaleka není všechno, ale už se mi teď nechce psát a vás to určitě už taky nebaví číst. Každopádně moje novoroční předsevzetí je psát pravidelně na blog. Tak mi držte palce a napište mi do komentářů, co by vás zajímalo (kromě toho, kdy bude v provozu Otakuland, o tom brzy napíšu).

Momentka ze sváření na konec